Signál pro odměnu

autor: Jiří Ščučka - 04/2014

Pochvala?

Každý kdo jednou začal cvičit psa, určitě mnohokrát slyšel tu asi nejznámější poučku. “Jestliže pes udělá něco dobře, musíte ho pořádně pochválit”! Je to pravda? A co to je vlastně pro psa pochvala? Je to slovní povzbuzení ze strany psovoda pronesené v “radostné” intonaci aby pes viděl, že má páníček opravdu velkou radost z toho, že si sednul? Nebo piškot, který dostane? V prvé řadě je třeba si uvědomit, že pes je svým založením, SOBEC a OPORTUNISTA. Vše co dělá, dělá proto, aby se cítil dobře. Uspokojil své potřeby a zajistil si co největší přísun pozitivních (příjemných) emocí. Vše co tedy dělá, dělá jen a jen pro sebe! Proto se tedy domnívám, že již samo slovo “pochvala” je zavádějící. Pochvala, tedy nějaké slovní vyjádření naší spokojenosti, je důležitá pro někoho, kdo o naší pochvalu stojí. V případě psa se tedy spíš bude jednat o odměnu, o zisk, než o pochvalu.

Odměna

Vše co pes dělá, k tomu má vždy nějaký svůj důvod, motivaci. Velká matka příroda je úžasná a vybavila psa těmi nejúčinnějšími způsoby učení a chování. Naučila ho, buď pozorný, aktivní a zapamatuj si každou situaci, která Ti přináší užitek. Pamatuj si i tu, která je ohrožující a nepříjemná. My lidé nazýváme tento způsob učení, OPERANTNÍ PODMIŇOVÁNÍ, nebo-li učení “pokus-omyl”. Narazí-li tedy pes, během svého života, na něco co je mu příjemné nebo co potřebuje, zapmatuje si to a příště se pokusí toto chování zopakovat. Říkáme, že toto chování bylo “odměněno”, nebo “posíleno”. Jestli, že se setká s něčím co je mu nepříjemné, tomu se na příště vyhne. V tomto případě hovoříme o “trestu”. Je to v zásadě velmi jednoduchý způsob myšlení a díky němu se psi učí tak úžasně rychle. ODMĚNOU je tedy pro psa vše, co je mu příjemné nebo co potřebuje k svému přežití. Motivuje to jeho chování. Může to být potrava, kořist, hra, pohlazení, pozornost, společnost lidí, jiných psů atd.

Je-li tedy pes prospěchář a jde mu jen o zisk, nabízí se otázka, zda-li je vůbec nutné chválit ho, používat slovní, nebo jiný signál (povel) pro pochvalu? Nebylo by tedy jednodužší pro obě strany, psa i psovoda odměnit psa po vykonání cviku (žádoucí chování) přímo jenom míčkem a nebo potravou a nic u toho neříkat? Potřebuje pes slovní pochvalu? Odpověď je jednoduchá, nepotřebuje. On chce získat svou odměnu. Snadno, rychle a aby byla dostatečně veliká. To ostatní okolo ho v zásadě moc nezajímá. Ten kdo ovšem potřebuje tento signál, je psovod. Psovod? A k čemu? Vzpomínáte co jsme si říkali o tom jak se pes učí? Pes che něčeho dosáhnout, nebo něco zažije. Něco udělá a přinese mu to nějaký výsledek. pozitivní nebo negativní. Odměna nebo trest. Úspěch, nebo neúspěch. Spojí si to dohromady, zapamatuje si to a příště se bude chovat tak, aby se vyhnul případnému trestu a naopak zajistil si co nejsnáze odměnu. A zde naráží každý trenér zvířat na několik zásadních problémů. Těmi jsou čas, vzdálenost, oddělení odměny od cviku a to čemu říkáme proměnlivý způsob odměňování.

Čas

Aby došlo ke spojení mezi tím co pes udělá a odměnou, nebo mezi dvěma podněty (signál-potrava) musí se odměna dostavit téměř současně po, té co pes cvik vykonal. Přesněji mezi 0,5 - 3 sekundami. Podle toho jak moc již tuto situaci zná. Na začátku učení, je to tedy do 0,5 sekundy. To je neuvěřitelně krátký čas. Proto v praxi většinou nestihneme odměnit psa včas. To má pak za následek, že se nám zdá, že pes pomalu chápe. Nebo si spojí odměnu s úplně jiným chováním. Chcete odměnit držení aportu a přitom odměňujete nevědomky to, že pes aport překusuje nebo ho pustí.

Vzdálenost

Stejně jako v případě “času” je to s odměňováním na vzdálenost. Provede-li pes jakýkoliv cvik dál od nás než je 50 cm, nemáme žádnou šanci odměnit ho v ten správný moment a na tom správném místě.

Oddělení odměny od cviku

Velmi často se setkávám se situací, kdy si psovod stěžuje, že mu pes velmi ochotně cvičí má-li v ruce, nebo v podpaží míček případně kousek potravy, ale odmítá spolupracovat a ztrácí pozornost pokud tomu tak není. V čem je problém? Problém spočívá v tom, že psovod používal k vysvětlení cviku a k motivování psa metodu, která se nazývá lákání. Použil míček a nebo potravu k tomu aby, psa navedl do daného cviku. Je to metoda velmi účinná, ale při jejím použití se pes příliš soustředí na odměnu, ne na to co dělá. My pak nemáme kontrolu co se pes vlastně učí. Proto je nutné, pokud možno co nejdříve, odstranit “lákadlo” a nahradit ho nějakým signálem (povelem) nebo přejít na jinou metodu. Například sledování, zachytávání a označování již se vyskytujícího chování (Scanning) nebo zacilování (Targeting). Odměna pak přichází až po té co pes cvik vykonal. Musíme tedy psa naučit, nejprve udělej to co chci a pak budeš odměněn.

Proměnlivý způsob odměňování

V praktickém životě, ale i ve sportovním výcviku se často setkáváme se situací, kdy potřebujeme psa odměnit, ale nemáme zrovna u sebe odměnu. Nebo potřebujeme aby, pes udělal několik cviků za sebou a přitom byl odměněn až na konci.

Signál pro odměnu

K vyřešení všech těchto problémů nám poslouží “Signál pro odměnu”. Zní to jednoduše ale, co to je? A jak to funguje? Nejprve si zvolíme nějaký vhodný, nejlépe zvukový signál (povel). Měl by být jasný, krátký a dobře rozlišitelný. Může to být krátké slovo (ano, jo, dobře, čip), klikr, píšťalka, zvukový signál, nebo vibrace na elektronickém výcvikovém obojku. Po té psovi vysvětlíme, pomocí jednoduchého cvičení, co tento signál znamená. Vyslovíme slovo, které jsme si vybrali (klikneme, krátce pískneme atp.) a vzápětí mu dáme kousek potravy (hodíme míček). Miluji toto cvičení a psi taky! Po několika dnech si pes spojí, signál=potrava, nebo signál=míček. Vytvoří se jednoduchý podmíněný (naučený) reflex. Všichni si jistě pamatujete “Slintající psy” akademika I.P.Pavlova. Jak to pak funguje v praxi? Pes vykoná požadovaný cvik (chování). V ten moment použije psovod zvolený signál. Například klikne. V tom okamžiku se spustí podmíněný reflex a pes se domnívá, lépe řečeno jeho mozek, že dostal současně i potravu. Chování je odměněno a my tak získáme dostatek času odměnit psa fyzicky. Dovolíme mu vzít si kousek potravy, případně mu hodíme míček. Tento proces se nazývá přemostění. Pomáhá nám překonat (přemostit) čas mezi tím, kdy pes provedl cvik a kdy získal skutečnou odměnu.

Připravil Jiří Ščučka (www.scucka.com)